Přivýdělek vašich zaměstnanců podnikáním nebo jinou výdělečnou činností
Zatímco někteří zaměstnavatelé / firmy to nijak zásadně neřeší, jiným to zpravidla vadí a mají potřebu tyto snahy obecně potlačovat.
Co s tím Vy jako zaměstnavatel/firma ne-můžete dělat, když se zaměstnanec rozhodne k výdělečné činnosti mimo dosavadního zaměstnavatele?
To Vám zjednodušeně přiblížím na dalších pár řádcích.
Zaměstnanci vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu mohou konat jinou výdělečnou činnost nebo podnikat jako OSVČ, která JE SHODNÁ s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem.
Rozhodující není práce (druh práce), kterou zaměstnanec u zaměstnavatele koná, či jeho nové pracovní zařazení, ale výhradně porovnání předmětu činnosti. Pro podnikání to tedy budou shodná živnostenská oprávnění.
Cíl opatření je, aby zaměstnanec zaměstnavateli nekonkuroval, neodváděl mu klienty nebo zakázky či jinak využíval nebo zneužíval nabytých informací.
Zákaz tedy není obecný.
Vykonávat výdělečnou činnost u zaměstnavatele s jiným předmětem činnosti, než má dosavadní zaměstnavatel, nebo podnikat jako OSVČ s jiným předmětem činnosti může váš zaměstnanec bez omezení. Souhlas zaměstnavatele se nevyžaduje a zaměstnanec ani není povinen svému zaměstnavateli výkon této jiné činnosti oznamovat.
Pokud jste jeden z těch zaměstnavatelů, který do pracovních smluv zakomponoval generální zákaz vedlejší výdělečné činnosti nebo ustanovení, podle kterého zaměstnanec potřebuje souhlas zaměstnavatele ke všemu, co by mu mohlo přinést nějakou korunu navíc, bez ohledu na předmět činnosti, je takové ustanovení neplatné.
Příklad, kdy je souhlas zaměstnavatele potřeba:
Zaměstnanec je zaměstnán v pracovním poměru jako IT pracovník u zaměstnavatele, který má v předmětu činnosti realitní zprostředkování.
Sjedná další pracovní poměr jako realitní makléř u zaměstnavatele, který má v předmětu činnosti také realitní zprostředkování.
K této výdělečné činnosti bude potřeba předchozí písemný souhlas zaměstnavatele.
Příklady, kdy není souhlas potřeba:
Zaměstnankyně pracuje jako HR specialistka ve výrobní firmě a zároveň vypomáhá mimo svoji pracovní dobu s HR agendou v IT firmě.
Asistentka v nadaci chce po večerech současně pracovat jako lektorka angličtiny v jazykové škole.
V obou případech se nejedná o stejný předmět činnosti, a proto může tuto činnost konat bez omezení.
Zaměstnanec si váš potřebný souhlas musí vyžádat sám předem.
V opačném případě porušuje pracovní kázeň, kdy není vyloučeno skončení pracovního poměru.
Jestliže zaměstnavatel své rozhodnutí o udělení souhlasu změní a souhlas odvolá, musí tak učinit písemně a musí uvést důvody změny svého rozhodnutí.
………………………………………………..
Zdroje:
zákon č. 262, Sb., zákoník práce
praktická personalistika 9-10/2025: Omezení výdělečných činností při trvání pracovněprávních vztahů


